Teorie komunikace
Komunikujeme, tedy jsme. Vezměme si třeba držení našeho těla, způsob, jakým se oblékáme, rozhovory, které navazujeme se svými přáteli, či korespondenci na sociálních médiích – jsme neustále součástí komunikačních procesů a událostí.
Základy moderní podoby studia komunikace položili koncem čtyřicátých let minulého století Claude Shannon spolu s Wearenem Weawerem svou Matematickou teorií komunikace. Do popředí výzkumu se tak dostaly otázky kvantitativní a syntaktické roviny informace jako jsou například entropie, redundance nebo šum. Těmi se spolu s pragmatickými aspekty výměny informací a její kognitivní rovinou zabývá teorie komunikace dnes.
O teorii komunikace
Teorie komunikace se zabývá jak komunikačními procesy, tak komunikačním chováním účastníků komunikačních událostí. Přístupy uplatňované v rámci teorie komunikace při tom vycházejí z různých myšlenkových základů. Systémová teorie vychází z kybernetiky a teorie informace, zatímco strukturální teorie ze sémiotiky, jejíž základy položil Ferdinand de Saussure a dále rozpracovali Charles S. Peirce Charles W. Morris. Zájem je zde soustředěn hlavně na kód, jenž komunikaci zprostředkovává. Vztahům mezi účastníky komunikace se zase věnuje teorie behaviorální.
Teorie komunikace na KOL
Katedra obecné lingvistiky nabízí posluchačům možnost volby z několika předmětů, které se teorie komunikace přímo či nepřímo věnují. Cílem kurzu Teorie komunikace je vytvořit předpoklady ke schopnosti teoreticky i se zřetelem ke společenské praxi chápat podstatu sociální komunikace a rozumět příčinám a důsledkům dynamiky komunikačních interakcí. Kurz přistupuje k problematice komunikace z hlediska jejích technických parametrů a věnuje se také systému jazyka na základě sémiotických kritérií a kritérií formulovaných konkrétními gramatickými školami. V kurzu Teorie informace se zase posluchači seznámí s informačními charakteristikami přenosu jazykového signálu a osvojí si základní matematický aparát pro informační analýzu.
Monografie a články
- KRBEC, J., SYROVÁTKOVÁ, E. Initial analysis of candidate speeches. Linguistic Frontiers, 2020, roč. 3, č. 1, s. 16-31. ISSN 2544-6339.DOI 10.2478/lf-2019-0001.
- VYZHLAKOV, M. Ability and possibility in Tocharian A: The semantics of the verbs yāt- and cämp- and their derivatives. Voprosy Yazykoznaniya, 2020, roč. 2020, č. 5, s. 76-90. ISSN 0373-658X.DOI 10.31857/0373-658X.2020.5.76-90.
- BAŠTANOVÁ KWAK, Y. Offering shifts to casual language ('ban-mal') in the Korean TV show We got married. International Journal for Korean Humanities and Social Sciences, 2020, roč. Vol. 6, č. Dec 30, 2020, s. 37-55. ISSN 2449-7444.DOI 10.14746/kr.2020.06.02.
- KADLECOVÁ, J., KRBEC, J. Umwelt Extended: Toward New Approaches in the Study of the Technologically Modified Body. Journal of Posthuman Studies-Philosophy Technology Media, 2020, roč. 2020, č. 4-2, s. 178-194. ISSN 2472-4513.DOI 10.5325/jpoststud.4.2.0178.
- MRÁZKOVÁ, M. Funkce vágnosti v politických projevech. Jazykovedný časopis, 2019, roč. 2019, č. 70, s. 95-111. ISSN 0021-5597.DOI 10.2478/jazcas-2019-0042.
- RUSEK, D., FALTÝNEK, D. Robert C. Berwick – Noam Chomsky: Why Only Us: Language and Evolution. Slovo a Slovesnost, 2019. s. 340-345.
- VYZHLAKOV, M. Знание и понимание в тохарском А: глаголы knā- и kärs- и их производные. Письменные памятники Востока: проблемы перевода и интерпретации. Тезисы и конспекты докладов, 2019, s. 16-18.
- VYZHLAKOV, M. «Словесная» триада в тохарском А: rake, plāc, weñlune. Шаляпина, З. Труды Института востоковедения РАН. Вып.19: Проблемы общей и востоковедной лингвистики: Лексикология и лексикография. Moskva : Institut orientálních studií ruské akademie věd, 2018, s. 256-262. ISBN 978-5-89282-849-9. ISSN 2587-9502.
- VYZHLAKOV, M. «Словесная» триада в тохарском А: rake, plāc, weñlune. "Востоковедные чтения 2018. Лексикология и лексикография. К 200-летию ИВ РАН" Тезисы докладов межинститутской научной конференции, 2018, s. 12-13.
- KOŘENSKÝ, J. Teze PLK jako cesta k procesuálním gramatikám slovanských jazyků. In Slavia, 2017, roč. 86, č. 2-3, s. 119-123.
- KONEČNÁ, K., VAŇKÁTOVÁ, K. A database of semantic features for chosen concepts (Attested in 8- to 10-year-old Czech pupils). In Topics in Linguistics, 2017, roč. 18, č. 1, s. 71-97.
- VACULÍKOVÁ, P., JURKA, M., LACKOVÁ, Ľ., POSTLOVÁ, V., ZMETÁKOVÁ, J., FÖLDEŠIOVÁ, D., POSPĚCHOVÁ, Z., DYTRTOVÁ, M., RYSOVÁ, M. Tematicko-rematický nexus z rozmanitých perspektiv v různých jazycích. Olomouc: VUP, 2015. 260 s.
- VACULÍKOVÁ, P., HAWES, T. Researching Thematic Development in Spoken Discourse. In Czech and Slovak Linguistic Review, 2015, roč. 2015, č. 1, s. 72-88.
- JURKA, M. The distribution of thematic and rhematic elements in Hemingway’s “A Very Short Story”. In Czech and Slovak Linguistic Review, 2015, roč. 2015, č. 1, s. 22-31.
- KOŘENSKÝ, J. Proměny myšlení o řeči na rozhraní tisíciletí. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. 254 s.
- KOŘENSKÝ, J. PROSTOR (A ČAS) V KOMUNIKACI A JEHO PROMĚNY V SOUVISLOSTECH S VÝVOJEM MEDIAČNÍCH PROSTŘEDKŮ. In Slavistična revija, 2014, roč. 62, č. 3, s. 387-393.
- KOŘENSKÝ, J. Interpretace řeči a interpretace řečí. In Orgoňová, O. Jazyk a jazykoveda v interpretácii. Bratislava Univerzita KomensKého v Bratislave, 2014, s. 17-20.
- KOŘENSKÝ, J. Teorie nových médií a transformace prostředku na subjekt?. In Registre jazyka a jazykovedy (II). Prešov : Filozofická fakulta Prešovskej univerzity v Prešove, 2014, s. 132-136.
- MARTINKOVÁ, P. Means of Coherence and Cohesion in Spoken and Written Discourse. In Surányi, BS. Proceedings of the Second Central European Conference in Linguistics for Postgraduate Students. Budapest : Pázmány Péter Catholic University, 2013, s. 167-181.
- KOŘENSKÝ, J. Je post-postmodernismus modernismus? Otázka položena ze zorného úhlu vědních metodologií. In Moderna/Moderny. Olomouc: Univerzita Palackého, 2013, s. 375-380.