Diplomové práce

1. Hapax legomena jako princip určování autorství

   Práce ukazuje, jak hapaxy vstupují do struktury textu a jak se na ně jazykověda dívá v daném případě. Sleduje, do jaké míry princip funguje v různých typech komunikace a kde se jeho aplikace zastaví.

2. Distribuce hapaxů v lidské a AI komunikaci

   Práce popisuje, jak se hapaxy objevují v průběhu textu u člověka i u AI. Sleduje rozdíly, jejich významy a to, co v jedné rovině vzniká a v druhé mizí.

3. Stylometrie a nízkofrekvenční jevy jako spojení dvou rovin

   Téma sleduje spojení stylometrie a hapaxů jako určitého nulového bodu variability. Ukazuje, jak tyto roviny vstupují do jedné struktury a jak se v průběhu analýzy střídají.

4. Vliv promptování na strukturu AI textu

   Práce se dívá na to, jak různé typy promptů mění strukturu textu. Sleduje, jak se v průběhu generování objevují nebo mizí hapaxy a jaký princip tvorby se tím zavádí.

5. Detekce AI pomocí hapaxového profilu

   Práce sleduje, zda se pomocí hapaxů dá určit status textu jako lidského nebo AI. Dívá se na různé varianty a na to, kde se rozdíl v daném jazyku vytváří.

6. Persona drift jako problém struktury v čase

   Práce popisuje, jak se styl v průběhu komunikace mění. Sleduje, zda se struktura udržuje, nebo se v určitém bodě rozpadá, a jaké jsou mezi variantami rozdíly.

7. Maskování autorství pomocí AI

   Téma sleduje, jak AI vstupuje do tvorby textu a mění jeho strukturu. Ukazuje, které znaky zůstávají a které mizí, přestože snaha o změnu je výrazná.

8. Hybridní text jako spojení dvou principů

   Práce se dívá na texty, kde vstupují dvě roviny – lidská a AI. Sleduje jejich umístění v rámci textu a to, jak se jejich struktura v průběhu střídá.

9. Délka textu a její vliv na hapaxy

   Téma ukazuje, jak v průběhu delšího textu přibývají hapaxy a jak se mění jejich funkce. Sleduje, kdy princip ještě funguje a kdy už nedává stabilní výsledky.

10. Embeddingy a hapaxy jako dvě roviny analýzy

    Práce sleduje spojení moderních AI přístupů a lingvistické analýzy. Ukazuje, jak embeddingy a hapaxy vstupují do jedné struktury, ale na různých úrovních.

11. Stylová imitace autora pomocí AI

    Téma se dívá na to, jak AI napodobuje styl konkrétního autora. Sleduje, zda se zachovávají i méně nápadné znaky, například hapaxy.

12. Detekce typu promptu z výsledného textu

    Práce sleduje, zda se dá z textu určit způsob promptování. Dívá se na strukturu, opakování a jazykové vzorce, které se v různých variantách objevují.

13. Hapaxy a plagiátorství v digitální komunikaci

    Téma sleduje, zda hapaxy umožňují zachytit plagiátorství tam, kde jiné znaky mizí. Dívá se na jejich chování při parafrázování a transformaci textu.

14. n-gramy a hapaxy jako odlišné principy analýzy

    Práce popisuje, jak oba přístupy fungují a jak se jejich struktura liší. Sleduje jejich spojení i to, kde se jejich výsledky rozcházejí.

15. Různé jazykové modely a jejich práce s hapaxy

    Téma sleduje, jak různé modely generují text a jak se v něm objevují hapaxy. Dívá se na to, zda jde o náhodu, nebo o součást principu modelu.

16. Dezinformace a jejich jazyková struktura

    Práce ukazuje, jak se v dezinformační komunikaci objevují specifické vzorce. Sleduje jejich strukturu, opakování a vztah k hapaxům.

17. Stabilita AI výstupu při opakovaném promptování

    Téma sleduje, co se děje při opakování stejného zadání. Dívá se na rozdíly v průběhu generování a na to, kde se struktura mění.

18. Hybridní model určování autorství

    Práce ukazuje, jak spojit lingvistické a AI přístupy. Sleduje jejich společné fungování i momenty, kdy se jejich principy dostávají do rozporu.

Here are some general topics, I am open to suggestions from you!

• Language Resources
  • Extend one or more wordnets with new information, such as a new part-of-speech, more detailed semantic or sense-level relations, richer structure for multi-word expressions, or something else
  • Devise a general method for updating corpus annotation when a resource changes --- which elements need to be re-annotated, what is the minimal amount of work needed?  For example, if new senses are added to some words, how can we re-annotate only the affected words.  Test on SemCor and the NTU-MC.
  • Use cross-lingual differences in what is encoded in languages to use one or more languages to annotate information in another
• Syntax
  • Give a formal, implemented analysis of a grammatical phenomena using HPSG
  • Use existing formal grammars to show how LLM generated text differs from human authored text.
  • Create a bilingual parsons system that parese two languages and uses a bilingual lexicon to link and constrain analysis across both
• Semantics
  • Investigate lexical conceptual metaphors using ChainNet --- how can we cluster the metaphors?  How is the distribution of metaphor types different across languages?
  • Individual speakers understand words differently --- how can we capture some of this variation in semantic graphs
  • Tracing metaphor in corpora using WordNet sense annotation --- Link corpus examples to WordNet senses and analyze how metaphorical meanings are distributed across genres or languages.
  • Design and run a structured annotation effort (with clear guidelines) to label metaphor in a dataset. Evaluate inter-annotator agreement and refine the scheme.
• Open Science
  • Make a better interface for viewing multi-texts --- how can we make translated texts more useful for language learners and researchers?
  • How can we use wikidata to improve wordnets and vice-versa?
  • Construct a system for extracting epigraphs from novels and  run it over as many open repositories as possible --- make the resulting graph explorable.

Témata řazená abecedně (názvy témat nemusí korespondovat s názvem diplomové práce, v některých případech by to ani nebylo vhodné; počet hvězdiček značí obtížnost tématu):

Fyzikální a matematické metafory v lingvistice – teorie Gustava Herdana (*)

Věděli jste, že Gustav Herdan budoval svou lingvistickou teorii silně inspirován kvantovou fyzikou?

Je to skutečně tak, Herdanova teorie se dovolává záření absolutně černého tělesa, exotické povahy bosonů a mnoha dalších neobvyklých vlastností kvantového světa. Herdanova lingvistická teorie je řazena mezi zakladatelské práce kvantitativní lingvistiky, ale přesto nebyla podrobena důkladné interpretaci. Úkolem bude výběr, roztřídění a výklad použitých analogií a metafor, jejichž zdrojovou oblastí jsou nejčastěji matematika a fyzika. Cílem bude vyhodnocení významu, respektive osud těchto metafor a analogií v lingvistice po Herdanovi.   

Literatura:

Herdan, G. (1966) The Advanced Theory of Language as Choice and Change. Berlin: Springer-Verlag.

Hřebíček, L. (2002) Vyprávění o lingvistických experimentech s textem. Praha: Academia.
 

Hypotéza registru v kvantitativní lingvistice a její vztah ke kognitivní lingvistice (***)

Věděli jste, že platnost Menzerath-Altmannova zákona v lingvistice byla již dávno objasněna?

Ano, Reinhard Köhler již v 80. letech minulého století zkonstruoval hypotézu registru, která vysvětluje známý vztah mezi délkou konstruktů a konstituentů segmentovaných lingvistických jednotek (tj. Menzerath-Altmannův zákon) limitací paměťového prostoru komunikujícího aktéra. Tento prostor/registr musí být podle Köhlera využíván pro uchování  jak prvků, z nichž se skládají výpovědi mluvčího, tak současně i strukturní informace o vztazích těchto prvků. Výsledkem (jak si můžeme matematicky odvodit) je M-A zákon. Úkolem bude prozkoumat podobné hypotézy, které formulují požadavky na mluvčího (a posluchače) v kognitivní lingvistice. Cílem je propojení Köhlerovy hypotézy se současným výzkumem v kognitivní lingvistice (a kognitivní vědě obecně).  

Literatura:

Köhler, R. (2012) Quantitative Syntax Analysis. Berlin: De Gruyter.

Haspelmath, M. (2004) Does linguistic explanation presuppose linguistic description? In: Studies in Language, 28, 3, 554-579.

„No Laws, no Science“ – filosofický vliv Maria Bunge na kvantitativní lingvistiku (*)

Věděli jste, že jediná nekvantifikovatelná vlastnost zkoumaných jevů je jejich existence?

Asi jste to ani nechtěli vědět, ale už nemáte na vybranou. Mario Bunge byl významný představitel analytické filosofie, který výrazně ovlivnil filosofická východiska kvantitativní lingvistiky v jejím příklonu k exaktnímu zkoumání jazykových dat. Protože ale přesné trajektorie jeho vlivu nejsou zmapované, bude úkolem tyto vazby v kvantitativní lingvistice rozkrýt. Práce bude vlastně na pomezí lingvistiky, filosofie vědy, historiografie vědy a žurnalistiky. Diplomantka/nt se nevyhne řadě rozhovorů se členy kvantitativně-lingvistické komunity. Cílem bude komplexní dokument o Bungeho lingvistické stopě – zatím chybějící kapitola ve Festschriftu o jeho životě a díle.   

Literatura:

Bunge, M. (1995a) Quality, quantity, pseudo-quantity and measurement in Social Science. In: Journal of Quantitative Linguistics, 2, 1, 1-10.

Matthews, M., R. (ed.) Mario Bunge: A Centenary Festschrift. Springer Nature Switzerland.
 

Objev mysli v analytické filosofii a v lingvistice (***)

Věděli jste, že Alan Turing pomohl vrátit (s)mysl do filosofie?

Když se mluví o vztahu analytické filosofie a lingvistiky, nejčastěji slyšíme o zápolení se sémantikou (dokumentované Wittgensteinovými spisy) a pak o obratu ke komunikaci (u Austina a Searla). O mysli se většinou nemluví, protože do lingvistiky přichází dost pozdě (až s kognitivní lingvistikou). Úkolem práce bude analyzovat paralelní texty Alana Turinga a Ludwiga Wittgensteina s cílem vymezit rozdíly v jejich pojetí mysli a procesu myšlení.

Literatura:

Peregrin, J. (2005) Kapitoly z analytické filosofie. Praha: Filosofia.

Turing, A. (1950) Computing Machinery and Intelligence. In: Mind, 59, 433-460.

Wittgenstein, L. (1993) Filosofická zkoumání. Praha: Filosofia.
 

Objevování propadlého vědění – historie knihovních fondů (***)

Věděli jste, že knihovníci a knihovnice mají v popisu práce odvoz knih, které se jim už nevlezou do skladů, do rozvojového světa, kde jsou tajně svrhávány do oceánů?

Bazinga! Ale určitě Vás muselo napadnout, že musí být nějaký skrytý řád v tom, jak staré knihy ve veřejných knihovnách postupně uvolňují místo knihám novým a s tím i jejich novému obsahu, novému vědění. Úkolem bude kvantitativně statisticky zjistit, jak tento řád vypadá, pomocí analýz dat z knihovních informačních systémů. Cílem pak bude interpretace výsledků a odpověď na otázku, zda je průměrný čtenář tímto knihovním řádem bezpečně veden (nebo zaváděn) na cestách k poznání.

Literatura:

Burke, P. (2013) Společnost a vědění II.: Od Encyklopedie k Wikipedii. Praha: Karolinum.

Maršálek, J., Clain, O. (2016) Transformation, Degradation, Disappearance of Scientific Objects. In: Teorie vědy, 38, 3, 263-268.
 

Pojetí humanitních věd v logickém empiricismu (**)

Věděli jste, že mladý Rudolf Carnap snil o tom, jak si své pocity znázorní rovnicemi kvantové mechaniky?

Asi to nebylo úplně takto, ale každopádně chtěl přeložit všechny věty jazyka psychologie do jazyka fyziky. Měl k tomu dobrý důvod, psychologie jeho doby měla k exaktní vědě velmi daleko. Jeho vinou dodnes většina humanitních vědců ostouzí logické empiristy a spílá jim coby pozitivistům. Vytříbenější vztah logických empiristů k sociálním a humanitním vědám není příliš zdokumentován, což je výzva a úkol pro nás. Cílem práce je analýza logicko-empiristického pojetí některé humanitní disciplíny, nejlépe lingvistiky.

Literatura:

Carnap, R. (1959) Psychology in Physical Language. In: Ayer, A. J. (ed.) Logical Positivism. New York: The Free Press.

Hjelmslev, L. (1972) O základech teorie jazyka. Praha: Academia.

Neurath, O. (1959) Sociology and Physicalism. In: Ayer, A. J. (ed.) Logical Positivism. New York: The Free Press.
 

Proč jsou humanitní obory tak slabé? – Typologie omylů v teoriích komunikace (**)

Souhlasíte s tím, že standardní teorie komunikace staví na binárních opozicích a novost generují tím, že mění strany dobra a zla?

Možná trochu přeháníme, ale každopádně ten, kdo nechce přistupovat k výzkumu komunikace kvantitativními metodami, kdo věří v kvalitativní výzkum, ten se nachází ve velmi obtížné výchozí situaci. Teorií komunikace je totiž téměř tolik, kolik je teoretiků komunikace. Rozumným východiskem je tyto teorie prosít na základě dobře stanovených minimálních kritérií pro validní, progresivní a co nejméně zabiasovaný výzkum. Naším úkolem je proto zmapovat reprezentativní vzorek teorií komunikace a stanovit u nich míru naplnění zvolených kritérií vědeckosti. Cílem je svého druhu manuál pro orientaci v post-disciplinárním výzkumu.

Literatura:

Griffion, E. (2012) A First Look at Communication Theory. New York: McGraw-Hill.

Novella, S. et al. (2019) The Skeptics Guide to the Universe. London: Hodder.

Rosenberg, A. (2012) Philosophy of Social Science. Boulder: Westview Press.
 

Sociální konstrukce reality a sociální média (**)

Věděli jste, že Netflix předpověděl útok na americký Kapitol?

To, o čem sociální konstruktivisté před 30 a více lety psali a čím zaplavili humanitní a sociální vědy, se dnes stalo společenskou realitou. Stačí třeba chvíli rozprávět se zastánci konspirace QAnon. Matador komunikačního obratu John Searle na tento problém upozorňoval už před řadou let. Úkolem práce bude analyzovat Searlovy stati věnované kritice sociální konstrukce reality. Cílem bude  vyhodnotit využitelnost Searlových návrhů v kontextu dnešní konstrukce reality skrze sociální média.

Zdroje:

Hacking, I. (1999) The Social Construction of What? Harvard University Press.

Orlowski, J. (2020) The Social Dilemma (dokument Netflix).

Searle, J. R. (1997) The Construction of Social Reality. New York: The Free Press.
 

Současné teorie původu jazyka – příběh, pojem, zpráva (**)

Věřili byste tomu, že paleoantropologové se dodnes neshodnou na tom, k čemu byl primárně našim evolučním předchůdcům jazyk?

Chtěli prostě vést „small talks“ u ohně, aby utužovali komunitu? Nebo chtěli zefektivnit komunikaci v nebezpečném prostředí, v němž žili? Nebo potřebovali vynalézt matematiku a k tomu potřebovali abstraktní myšlení? Lingvistické teorie jsou výběrově přitahovány těmito jednotlivými možnostmi. Úkolem bude zmapovat současnou literaturu k tématu a nejnovější argumenty opřené o různé druhy empirické evidence. Cílem bude vyhodnotit, jak si ten který přístup k původu jazyka dnes stojí a proč.  

Literatura:

Barnard, A. (2016) Language in Prehistory. Cambridge: Cambridge University Press.

Berwick, R. C., Chomsky, N. (2017) Why Only Us? The MIT Press.

Reboul, A. (2017) Cognition and Communication in the Evolution of Language. Oxford: Oxford University Press.
 

Teorie chaosu a lingvistika (*)

Věděli jste, že není písmeno v abecedě, na které by nezačínal název nějaké aplikace teorie chaosu?

Teorie dynamických systémů (populární teorie chaosu) neušetřila ani lingvistiku, poskytla jí příležitost zkoumat jazyk novými exaktními (formálními i experimentálními) prostředky. Jazykový systém byl jedním z příkladů dynamických systémů, jejichž chování je možné popisovat matematicky izomorfním způsobem. V lingvistice tak vznikla řada prací, které se o koncept chaosu v dynamickém systému opírají, ale tyto práce nebyly důsledně usouvztažněny a jejich hypotézy nebyly dostatečně prozkoumány. Úkolem práce bude pokusit se o takové prozkoumání v případě vybraných textů z oblasti kvantitativní lingvistiky. Cílem bude vyhodnotit některé z hypotéz, které diplomant/ntka při zkoumání identifikuje.

Literatura: 

Hřebíček, L. (2002) Vyprávění o lingvistických experimentech s textem. Praha: Academia.

Kellert, S. H. (2008) Borrowed Knowledge: Chaos Theory and the Challenge of Learning across Disciplines. Chicago: The University of Chicago Press.

Kořenský, J. (1999) Chaos řeči a řád jazyka? In: Chaos, věda a filosofie. Praha.
 

Za nový strukturalismus: od funkce ke struktuře – cesta tam a zase zpátky (***)

Věděli jste, že strukturalisté nejen nevymřeli, ale že mají dokonce potomstvo?

Strukturalismus většinou v lingvistice chápeme jako klasickou teorii, která má svou popisnou úlohu i v dnešních dnech, ale neočekáváme od ní nové předpovědi ani nová vysvětlení. Diplomant/ka který/á si toto téma zvolí, bude moci zažít dobrodružství spojené s odhalováním nových možností strukturalismu v časech, kdy máme k dispozici teorii grafů a sítí, výpočetní prostředky na zpracování jazykových dat a celou řadu příkladů strukturalistických vysvětlení v jiných vědních disciplínách. Konkrétním úkolem bude ukázat, zda a jak je možné převést kognitivní lingvistikou vymezené požadavky (requirements) na funkční jazykový systém do podoby strukturních omezení (constraints) jazykového systému. Cílem by mohlo být topologické vysvětlení jazykových jevů a řečového chování.

Literatura:

Caldarelli, G. (2007) Scale-Free Networks: Complex Webs in Nature and Technology. Oxford: Oxford University Press

Köhler, R. (2012) Quantitative Syntax Analysis. Berlin: De Gruyter.

Kořenský, J. (1999) Chaos řeči a řád jazyka? In: Chaos, věda a filosofie. Praha.

Poznámka:

Další témata, prioritně z oblasti filosofie vědy obecně a filosofie lingvistiky zvláště, mohou být dohodnuta při konzultaci.

1. Délka slov a její distribuce v různých typech českých textů

Téma se soustředí na kvantitativní popis délky slov v různých textových souborech a na porovnání jejich rozložení. Práce může ukázat, do jaké míry délka slov souvisí s typem textu, jeho funkcí nebo mírou odbornosti.

2. Délka vět jako ukazatel stylu a srozumitelnosti textu

Práce se bude zabývat kvantitativním popisem délky vět ve vybraných typech textů a interpretací těchto dat z hlediska stylu a komunikační funkce. Praktická část může být zaměřena například na porovnání administrativních, populárně-naučných a mediálních textů z hlediska jejich čtenářské přístupnosti.

3. Klíčová slova jako nástroj charakteristiky specializovaných textů

Práce se zaměří na identifikaci klíčových slov ve vybraném typu textů, například v textech právních, ekonomických, mediálních nebo akademických. Cílem bude ukázat, jak lze pomocí metod kvantitativní lingvistiky vystihnout tematický a stylový profil textového souboru a jak lze výsledky využít v praxi, například při terminologické práci nebo popisu doménově specifického jazyka.

4. Kolokační profil vybraného typu textu a jeho praktické využití

Téma se soustředí na analýzu typických slovních spojení v určité oblasti komunikace. Výsledky mohou přispět k lepšímu popisu odborného nebo institucionálního jazyka a být využitelné například ve výuce, při tvorbě jazykových zdrojů nebo při automatickém zpracování textu.

5. Míry asociace a jejich využití při analýze víceslovných jednotek

Práce bude porovnávat různé statistické míry používané při identifikaci kolokací a víceslovných výrazů. Cílem bude ukázat, která z metod je vhodná pro konkrétní typ dat a jaké má praktické výstupy pro jazykovou analýzu.

6. Kvantitativní analýza čitelnosti a srozumitelnosti českých textů

Téma se zaměří na jazykové ukazatele související se srozumitelností textu, například délku slov, délku vět nebo lexikální hustotu. Výstupem práce může být srovnání textů určených různým cílovým skupinám a návrh základních kritérií pro hodnocení jejich čitelnosti.

7. Porovnání jazykových vlastností lidsky psaných a automaticky generovaných textů

Práce bude sledovat vybrané kvantitativní ukazatele u textů vytvořených člověkem a u textů generovaných jazykovými modely. Cílem bude zjistit, které vlastnosti oba typy textů odlišují a jak lze tyto rozdíly využít při současné analýze digitální komunikace.

8. Distribuce slovních druhů v různých typech textů a její interpretační potenciál

Práce bude sledovat zastoupení slovních druhů ve vybraných textech a porovnávat jejich rozdíly. Výsledky mohou přispět k automatickému stylovému profilu textu nebo k lepšímu pochopení funkčních rozdílů mezi komunikačními oblastmi.

9. Opakování a repetitivnost v textu z pohledu kvantitativní lingvistiky

Práce se zaměří na různé formy opakování v textu a na možnosti jejich měření. Praktický přesah může mít například v analýze stylu, v hodnocení textové kvality nebo v rozlišení různých typů komunikačních strategií.

10. Kvantitativní ukazatele terminologické nasycenosti odborných textů

Téma sleduje, jak lze pomocí kvantitativních metod popsat míru terminologické specifičnosti odborného textu. Praktickým výsledkem může být metodika využitelná při analýze odborné komunikace nebo při přípravě specializovaných jazykových materiálů.

11. Srovnání jazykových vlastností firemní, institucionální a mediální komunikace

Práce bude porovnávat vybrané kvantitativní ukazatele napříč několika komunikačními oblastmi. Cílem bude ukázat, jak se různé komunikační sféry liší a jak lze tyto rozdíly zachytit pomocí statistické analýzy textu.

12. Možnosti automatické klasifikace textů na základě jednoduchých kvantitativních ukazatelů

Téma se soustředí na to, zda lze pomocí základních jazykových a statistických charakteristik rozlišovat typy textů. Praktický přínos spočívá v propojení lingvistické interpretace s elementárními postupy automatického zpracování textu.

13. Fraktální vlastnosti textů a možnosti jejich zkoumání v kvantitativní lingvistice

Téma se bude věnovat tomu, zda a jak lze na vybraném textovém materiálu sledovat fraktální nebo multifraktální charakteristiky textu. Práce může mít metodologický i interpretační rozměr a ukázat, nakolik je tento přístup využitelný při popisu struktury textu nebo při porovnávání různých typů textů; opírá se o existující tradici fraktální analýzy textu a pojmu jazykového fraktálu.

14. Kvantitativní vlastnosti překladových variant textu na příkladu Havrana Edgara Allana Poea

Práce se zaměří na porovnání vybraných českých překladových variant téhož literárního textu z hlediska kvantitativních ukazatelů, například délky slov a veršů, frekvenčních charakteristik nebo míry opakování. Cílem bude ukázat, jak se překladatelská rozhodnutí promítají do měřitelných jazykových vlastností textu a jak lze kvantitativní přístup využít v translatologické analýze.

15. Jazyk clickbaitových titulků z pohledu kvantitativní lingvistiky

Práce se zaměří na kvantitativní analýzu clickbaitových titulků a jejich porovnání s titulky informačními nebo neutrálními. Cílem bude zjistit, jaké jazykové a statistické vlastnosti jsou pro tento typ komunikace typické a jak přispívají k upoutání pozornosti čtenáře.

16. Emočně zabarvený jazyk v recenzích produktů a služeb: kvantitativní přístup

Práce bude zkoumat, jaké jazykové prostředky se typicky objevují v pozitivních a negativních recenzích a zda lze tyto rozdíly zachytit pomocí kvantitativních metod. Cílem bude popsat jazykové charakteristiky hodnoticích textů a zvážit jejich praktické využití při analýze online komunikace.

17. Jazyk sociálních sítí a jeho kvantitativní charakteristika

Práce se zaměří na vybraný typ komunikace na sociálních sítích a bude sledovat jeho kvantitativní jazykové vlastnosti. Cílem bude ukázat, čím se tento typ textu liší od tradičnějších psaných projevů a jak lze tyto rozdíly popsat pomocí kvantitativní lingvistiky.

18. Jazyk reklamních sloganů a krátkých marketingových textů z pohledu kvantitativní lingvistiky

Práce bude analyzovat jazykové a kvantitativní vlastnosti reklamních sloganů nebo krátkých marketingových sdělení. Cílem bude zjistit, jaké jazykové strategie se v těchto textech opakovaně uplatňují a jak souvisejí s persvazivní funkcí sdělení.

19. Kvantitativní analýza jazykových rozdílů mezi dezinformačními a zpravodajskými texty

Práce se zaměří na porovnání vybraných jazykových vlastností textů pocházejících z dezinformačních a standardních zpravodajských zdrojů. Cílem bude ověřit, zda lze pomocí kvantitativních ukazatelů zachytit rozdíly ve stylu, slovní zásobě nebo textové organizaci těchto dvou komunikačních oblastí.

20. Kvantitativní porovnání výstupů různých generativních AI na stejném zadání

Práce bude porovnávat texty vytvořené různými generativními systémy na základě stejného zadání a sledovat jejich jazykové vlastnosti. Cílem bude zjistit, v čem se jednotlivé systémy liší z hlediska délky textu, lexikální variability, repetitivnosti, frekvenčních charakteristik nebo stylové homogenity.

Další možné oblasti zpracování

Dále je možné zpracovat a analyzovat např.:

• fanouškovské vs. profesionální překlady
• jazyk titulků
• jazyk postav v literatuře
• texty populární kultury

History of linguistics and semiotics

1. The history of grammar(s).
2. The development of sign theories and their relations to linguistics.
3. The emergence of the general notion of sign.
4. The notion of normativity in linguistic and language studies across history
5. How perspectives on the origin of language have changed across time.

The history of linguistics in the twentieth century

1. The notion of meaning in twentieth century linguistic theories.
2. The relationships between culture, society and linguistic research throughout the twentieth century.
3. The epistemological problems entailed by the separation between grammar and discourse in structural linguistics.
4. The emergence of the notion of phoneme and its extralinguistic (philosophical, psychological, etc.) influences.

Linguistics

1. The phonology and phonetics of Spanish.
2. Descriptive linguistics (especially morphology and phonology).
3. Variationist studies (especially morphology and phonology).
4. Critical approaches to the epistemological foundations of linguistic structuralism.

Semiotics and General Linguistics

1. Cultural semiotics.
2. The place of language in culture.
3. Topics on critical discourse analysis.
4. Semiotic approaches to gender and other cultural phenomena.

Sémiotika marketingu v praxi

Diplomant provede marketingově-sémiotickou analýzu vybrané značky/ kampaně. Jako případný doplněk se nabízí využití metod neuromarketingu (eye-tracking).

Je možné slyšet barvy? Anebo analýza persvazivní funkce synestetických metafor v reklamě

Cílem diplomové práce je provést komplexní analýzu reklamy se zaměřením na persvazivní funkci a využití synestetických metafor.

Vizualizace emocí v textu: vývoj vizuálních textových prostředků od emotikonů po GIFy a jejich pragmatické funkce

Diplomant bude mapovat historický vývoj vizuálních textových prostředků se zaměřením na pragmatické funkce vizuálního v rámci textu.

Rozumí Alexa našim příkazům? Kybersémiotika v praxi

V této práci popíše diplomant sémiotické dovednosti vybraného AI agenta a zamyslí se nad otázkou vztahu kybernetiky a spodního sémiotického prahu.

Experimentální sémiotika a umělá inteligence

Diplomant provede experiment na odhalení míry ikonicity u jazykových modelů a aplikuje zvolený sémiotický aparát na kvalitativní analýzu.

Co o vás říká vaše tvář

Diplomant se bude zabývat sémiotikou a pragmatikou lidského obličeje, osvojí si speciální metodu kódování FACS (facial action coding system) a na příkladové studii bude analyzovat potenciál kombinace kódování se sémiotickou interpretací. 

Konceptuální metafory v digitální komunikaci

Práce má za cíl aplikovat tradiční časoprostorové konceptuální metafory na současnou digitální komunikaci. Práce kombinuje metody kognitivní lingvistiky a mediální teorie.

Sémióza končí při trubkách

V této diplomové práci bude diplomant rekonstruovat teorii konce nekonečné sémiózy v jednom z nejúspěšnějších románů U. Eca Foucaultovo kyvadlo.

Náhoda, láska, logika: evoluční teorie C. S. Peirce

Všichni známe C. S. Peirce jako otce moderní sémiotiky. Málokdo ale ví, že Peirce se   přidal k dobové diskuzi o počátku života na Zemi a o povaze evoluce druhů. Úkolem diplomanta bude načíst vybrané kapitoly z knihy Love, Chance and Logic a na základě četby vytvořit Peircův model evoluce druhů, vyznačující se pojmem “Evolutionary Love”.

Překlad C. S. Peirce nebo Victorie Welby

Dílo C. S. Peirce ještě stále prochází editací a postupným vydáváním. České překlady Peircova díla patří mezi raritu. Cílem diplomové práce je přeložit vybraný úsek Peircova díla do češtiny a obohatit tím českou sémiotickou obec.  Součastí překladu je komentovaná analýza. Zapojit se do procesu editování nebo překladu jednoho z nejvlivnějších filozofů a sémiotiků počátku 20. Století je určitě vzrušující výzva. Tato práce vyžaduje velmi dobrou znalost anglického jazyka.

Sémiotika medicíny

Diplomant bude mapovat historický vývoj propojení disciplín sémiotiky a medicíny. Lze skombinovat s příkladovou studií konkrétní medicínské praxe. 

1. The double-edged sword of utterance representation – The impact of utterances in media on spoken language
Using a corpus of represented utterances from specific media as a model of utterances in common utterances within a control group of a certain age for which the media in question may be of relevance.

2. Metaphysical principles of grammar
Investigating through philosophy of language and metaphysics what the status of grammar is and why it lends itself not only to natural languages, but also to other forms of meaningful organization. Can cross-domain modeling be philosophically sound when it comes to language and other systems?

3. A cognitive semiotic approach to language learning
Using principles from cognitive semiotics, can we have an impact on language learning both in its practical application and as an explanation of acquisition? The idea can develop into how language is naturally acquired and what semiotic principles can be used to understand language learning in learners who have already acquired a natural language.

4. Interfaces between animal and human communication
Is sense impenetrable? Is there a common ground when assessing the level of communication between humans and non-linguistic animals? The idea is postulating some principles on which there may (or may not) be an interface that enables successful communication and to what degree success can be assessed.

5. Ontological commitments in linguistic theory
When applying a specific set of linguistic theories to natural language, what are the implicit philosophical principles that guide the linguistic propositions? How do we become aware that when modeling language in a certain way we make specific commitments to the existence of certain things and the non-existence of others?

6. Constructing worlds with words – analyzing meaning-making in works of art through philosophical semiotics
Using a specific set of semiotic and philosophical propositions we can analyze the construction of a specific world in the context of a work of art. In order to do this successfully though, we must apply careful knowledge of specific philosophical and semiotic accounts that can guide our understanding of what 'meaning,' 'world' and 'construction' are supposed to stand for.

7. Mental states as semantic states
Can we understand mental states through natural language reports? Is there a semantic property to the existence of a specific mental state? The idea here is exploring the concept of a mental state and how that plays out with intensional logic, metasemiotic descriptions of specific utterance meaning and so on.

8. The meaning of non-verbal icons
The idea is exploring the Peircean concept of icon and what it means for an icon to exist within a semiotic relation. Using non-verbal cases, we can try to elaborate on what icons supposedly do and how we can understand the sense of similarity in them beyond prototypical linguistic cases such as onomatopoetic words.